Praha zakázala pálení spadaného listí, buřty se opékat smí

Pražská vyhláška zakazuje v katastru hlavního města spalovat venku suchý rostlinný materiál, tedy například nyní na podzim shrabávané listí nebo nejrůznější klestí a podobně.

Výjimkou je pouze suché dřevo a šišky při rozdělávání ohňů při opékání buřtů třeba na společenských akcích. Rozhodlo o tom pražské zastupitelstvo a nařízení začíná platit koncem září.

Opatření, které zkomplikuje život například mnohým zahrádkářům, je součástí klimatického plánu města s cílem dlouhodobě snižovat emise v ovzduší.

Spalováním suchého listí či dalšího rostlinného materiálu jsou podle schváleného materiálu obyvatelé vystaveni vysokým koncentracím znečišťujících látek. "Zároveň spalování suchého rostlinného materiálu vede ke vzniku obtěžujícího kouře a zhoršení pohody bydlení zejména v oblastech s hustou zástavbou rodinných domů," uvádí se mimo jiné ve schváleném materiálu.

Ani špekáčky nelze opékat kdykoliv

Ovšem ani zmíněná výjimka pro opékání špekáčků nebo grilování není zdaleka absolutní. Pálit suché dřevo pro tyto účely bude zakázáno vždy, když bude v Praze vyhlášena smogová situace nebo hydrometeorologové vydají varování před silným větrem.

Už v současnosti vedení města zakazuje rozdělávání ohňů třeba při velkých vedrech a suchu.

Spalovat klestí či jiný rostlinný materiál bude možné i nadále na lesních pozemcích při řízeném pálení při mimořádných rostlinolékařských opatřeních nebo při řešení mimořádných krizových situací.

Město se při zdůvodňování vyhlášky odvolává na pokusy a měření Jihomoravského kraje z roku 2021, které potvrdily vysoké koncentrace škodlivých látek. Největší koncentrace tehdy odborníci zaznamenali při pálení suchého listí.

Vyhlášku hl.m. Prahy kritizoval opoziční zastupitel Václav Bílek (ANO). Podle něj je reálně zakazováno něco, co se stejně nesmí dělat, a navíc v ní jsou chyby. Zároveň upozornil na to, že pálit se musí podle rostlinolékařských opatření například listy stromů napadených klíněnkou.

Strategie města, na niž se vyhláška odvolává ze schváleného klimatického plánu do roku 2030, podle kterého chce Praha snížit emise skleníkových plynů o 45 procent do roku 2030 a o 100 procent, tedy úplně do roku 2050.

Na trh přichází tepelné čerpadlo i pro starší domy, vyhne se zákazu EU

Mnoho majitelů domů se plánuje zbavit stávajících plynových kotlů. Zejména kvůli obavám z možného nedostatku a nejistoty kolem cen v dlouhodobém horizontu. Jednou z možností, kterou podporuje i stát a EU jsou tepelná čerpadla.

Problém s jejich instalací ovšem nastává zejména u starších domů, kdy je potřeba provést nikterak levnou rekonstrukci a je nutné umístit vnitřní i venkovní jednotku zařízení,

Možné řešení představila na nedávném veletrhu IFA 2023 v Berlíně firma Samsung, která zde předvedla model označovaný jako EHS MONO R290. Díky poměrně vysoké teplotě ohřívané vody by čerpadlo mělo být schopno vytopit objekt i se současnými radiátory. To jiné modely obvykle nedokážou. EHS MONO R290 ohřívá vodu až na 75 stupňů a je tedy použitelné i pro domy bez zateplených fasád, střech a plastových oken.

EHS MONO R290 fungující na principu vzduch-voda bude tzv. monoblokové a nebude třeba umísťovat jednotku uvnitř objektu, kde by zabírala místo. Jako chladivo využívá propan R290, ten je narozdíl od nejrozšířenějšího média PFAS, které plánuje EU zakázat, šetrnější k životnímu prostředí.

Na trh má zmíněné čerpadlo přijít již v těchto dnech.

Praha neví co s koloběžkami. Paříž i Ostrava je již řeší

Elektrokoloběžky v ulicích města jsou stále diskutovanějším tématem. Využívají je zejména turisté a místní obyvatelé si stěžují na nepředpokládatelné chování jezdců na chodnících i na hromady koloběžek volně v podstatě poházených na veřejných prostranstvích.

O jejich regulaci, omezení či dokonce zákazu se sice stále mluví, ale řešení v celopražském rozsahu je, zdá se, zatím stále v nedohlednu.

Například primátor Bohuslav Svoboda před časem nabádal podnik Pražské služby, ať špatně zaparkovaná a rozházená vozítka rovnou odstraňují, popřípadě odvezou do sběrného dvora. Naopak pirátský náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib požaduje právní analýzu, zda je legislativně možné koloběžky z ulic začít odstraňovat. Jednání o možném řešení se zdají být ještě během na dlouhou trať.

V jiných městech ovšem již řešení našli. Třeba v Paříži se občané v referendu vyslovili pro zákaz sdílených elektrokoloběžek. V Madridu a Kodani sdílené e-koloběžky nejprve zcela zakázali, následně provedli přísnější regulaci jejich provozu, a teprve poté jim umožnili návrat do provozu za pevně daných podmínek.

Ale není třeba hledět jen do zahraničí. V Ostravě jejich provoz zakázali již loni v říjnu. Vyhláška zatím platí ovšem jen pro pěší zónu v centru města.

Jakou cestou se vydá česká metropole?

Bude se za jízdu Prahou skutečně platit? A od kdy?

Radní pro dopravu Prahy 1 Vojtěch Ryvola uvedl, že za celodenní vjezd na Malou Stranu a Smetanovo nábřeží v centru Prahy by řidiči mohli platit 200 korun.

Proti jsou ovšem okolní městské části a některé z nich hrozí, že by mohly zpoplatnit následně průjezd svými ulicemi. Tomáš Holeček (ODS), radní pro dopravu v Praze 9 k tomu uvedl: "Pokud bychom zavedli systém zpoplatnění ulic, nikdo nezabrání starostům jiných městských částí, aby postupovali stejně. Na konci bude naprosto nepřehledný systém."

Problém je i v platné legislativě. Vybírání mýta za vjezd do vybraných částí města by musel upravit zákon. Podle informací z ministerstva dopravy je však nejbližší možný termín schválení zákonné úpravy umožňující mýto v roce 2029.

Jednotlivé městské části by částečné uzavření svých ulic pro automobilovou dopravu mohly teoreticky řešit na základě zavedení místního poplatku. Otázka je, jak by jej chtěly prakticky vybírat.

První vlaštovka omezení provozu tu ovšem už je. Radnice Prahy 7 zakáže vjezd aut před několik základních a mateřských škol v době, kdy děti chodí do školy. Zákaz bude platit ve školní dny od 7:00 do 8:00. Cílem projektu takzvané školní ulice je zvýšit bezpečnost dětí při příchodu do školy. Fungovat začnou od zahájení nového školního roku 4. září. Opatření bude platit u ZŠ Františky Plamínkové a MŠ Kostelní, ZŠ a MŠ Letohradská a FZŠ Umělecká a MŠ U Studánky. V minulosti se zavedením školních ulic zabývala například radnice Prahy 20.

Čeká tedy Prahu a řidiče v ní podobný nepřehledný systém, jako při zavádění a postupném rozšiřování "modrých" parkovacích zón?