Praha plánuje dražší teplo a horší vzduch

Plynárenská lobby, která své zájmy v Praze prosazuje především prostřednictvím společnosti Prométheus, dceřiné firmy Pražské plynárenské, vlastněné Prahou tlačí neinformované občany a majitele bytů a domů masivně k přechodu od centrálního vytápění k pořízení stovek lokálních plynových kotelen.

Hlavním argumentem je údajná cenová výhodnost. To je ovšem v rozporu s realitou. Lokální kotelny se mohou jevit jako výhodnější, protože mají daňové zvýhodnění a nejsou - na rozdíl od centrálních zdrojů - zatíženy vysokými poplatky za emise CO2. To však skončí nejpozději v roce 2025 a poté dojde k masivnímu navýšení ceny tepla pro odběratele závislé na lokálních kotelnách. Současně se dá s velkou pravděpodobností očekávat růst cen plynu jako suroviny.

Zatímco teplárny mohou v budoucnu poměrně snadno přejít na jiné druhy paliva, plynové kotelny budou do konce své životnosti závislé na dodávkách plynu. Značné jsou i ekologické dopady a zhoršení životního prostředí v konkrétních lokalitách. Jinými slovy lidé budou dýchat horší vzduch, aby plynaři vydělali.

Česko proti Evropě

Ve světě si to, narozdíl od Prahy, uvědomují. Evropská unie se rozhodla, že bude do roku 2050 uhlíkově neutrální. Vytvořila proto balíček Fit for 55, který předpokládá, že jakékoliv zbytné emise budou tvrdě zpoplatněny. Vytápění lokálními topeništi v místech s možností napojení na centrální zdroje k tomu zcela jednoznačně patří, protože mají nižší efektivitu a hlavně produkují nové lokální zdroje znečištění ovzduší. Tedy lidé sice na velmi krátkou dobu ušetří, ale budou dýchat, laicky řečeno, horší vzduch a následně budou platit za teplo více než ostatní bez možnosti tuto situaci změnit.

Opačným směrem jde například Vídeň, nebo Finsko, kde více než 90 % všech hromadných bytových budov, jako jsou třeba paneláky, přešlo na centrální způsob vytápění.

A není třeba zůstávat jen v Evropě. Do centrálního vytápění masivně investuje také Kanada. V americkém New Yorku jsou potom dodávky tepla centralizovaným způsobem nepominutelnou tradicí a vyzkoušenou metodou. Stejně tak to platí pro Seattle, Londýn, Vancouver a další významné metropole po celém světě.

Město nesplní své závazky

Bez zachování a nejlépe dalšího rozšíření centrálního vytápění se nemůže Praze podařit v žádném případě dosáhnout uhlíkové neutrality, ke které se zavázala ve svém klimatickém plánu.

Čistého vzduchu v Praze můžeme dosáhnout pouze vysokoúčinným kogeneračním centrálním řešením - jakákoliv decentralizace vytápění, ať již jsou to kamna v bytě, nebo lokální plynové kotelny, povede ke zhoršení ovzduší a výstavbě nových komínů uvnitř města.