Nejenom cena plynu je pro vytápění zásadní
Rapidní růst ceny plynu zcela zjevně "pošramotil pověst" tohoto paliva coby levného a čistého zdroje energie. Ale nemylme se, plyn nikdy nebyl ani levný ani čistý.
Na konci září proběhla tiskem zpráva, že 150 neziskových organizací (včetně Světového fondu na ochranu přírody) napsaly lídrům Evropské unie dopis, aby spalování uhlí nenahrazovaly spalováním zemního plynu.
Ostatně i na konferenci k budoucnosti české energetiky, konané před několika dny v Praze, fakt, že zemní plyn musíme vnímat jako palivo pouze na přechodnou dobu, často rezonoval.
Zemní plyn jakožto fosilní palivo rozhodně není ekologické. Má sice o 50 % nižší emise oxidu uhličitého, než které vznikají při spalování hnědého uhlí, ale při jeho těžbě, dopravě a skladování dochází k docela velkým únikům plynu. Unikající plyn, tedy zejména jeho hlavní složka metan, může v atmosféře natolik zvýšit skleníkový efekt, že se smaže domnělá úspora v emisích oxidu uhličitého. A metan má mnohem vyšší skleníkový efekt než oxid uhličitý.
Ano, chceme-li dosáhnout vytýčených klimatických cílů, bez plynu se v nejbližší době neobejdeme - kapacitu plynových elektráren a tepláren je možné navýšit poměrně rychle.
I proto dnes energetici mluví o energetickém mixu. Je zřejmé, že i společnost Pražská teplárenská, která na pražských sídlištích provozuje již desetiletí blokové plynové kotelny, se bude muset připravit na postupnou změnu technologií. Stejně tak s energetickým mixem a přechodnou životností plynových zdrojů počítá i ČEZ, jehož elektrárna v Mělníku produkuje tepelnou energii pro velkou část Pražanů.
A nutno zdůraznit, že ti velcí dodavatelé energií budou mít bezesporu výhodu v odborně-technickém, personálním a finančním zázemí při realizaci těchto změn.
Proto by např. obyvatelé bytových domů na pražských sídlištích, kteří uvažují o instalaci lokálních plynových kotelen, měli důkladně zvážit nejenom ekonomickou stránku celého projektu, ale také dlouhodobost uvažované řešení. A jak je vidět i z obrázku, estetická stránka není rovněž zanedbatelná, obzvlášť když instalace plynové kotelny dostane přednost před zateplením bytového domu.
Bez ohledu na to, zda se v příštích měsících cena plynu pohne dolů nebo nahoru, snažme se hledat pouze dlouhodobá řešení, která jsou skutečně ekologická, bezpečná, stabilní a samozřejmě i ekonomická. A stát by měl při stanovování různých forem podpory těchto řešení brát tyto faktory v potaz.
Plynové kotle mohou být ekonomická a ekologická past
Plynové lokální kotle, které si v poslední době v Praze pořizuje, nebo jejich pořízení zvažuje stále více domácností a bytových objektů, se pravděpodobně v blízké budoucnosti notně prodraží. Zanedbatelné nejsou ani negativní dopady na ovzduší ve městě. Vyplývá to mimo jiné ze studie, kterou zveřejnila Evropská spotřebitelská organizace BEUC.
Podle průzkumu ve čtyřech evropských zemích včetně ČR bude vytápění bytů prostřednictvím plynových lokálních zdrojů v nejbližších letech až o čtvrtinu dražší, než například tepelná čerpadla.
Jejich masové využití ovšem naráží na kapacitní možnosti, ať již jde o vytížení elektrické sítě, či možnost v městské zástavbě takové zařízení instalovat.
Obecně dostupnou alternativou je tedy především systém centrálních dodávek tepla. Dálkové vytápění totiž především jako jediné může podle potřeby kombinovat více zdrojů - vedle stále dražšího plynu například biomasu, nebo spalování odpadů, kalů a podobně.
Kvůli prudkému přibývání plynových lokálních zdrojů dochází v Praze a dalších městech k významnému nárůstu emisní zátěže. Nízké komíny domovních kotelen neumí účinně rozptýlit spaliny do ovzduší. Jejich početní nárůst by tedy nutně vedl k tomu, že hodnoty oxidů dusíku, síry, i oxidu uhelnatého budou v české metropoli stále stoupat.
Teplárenská síť je naopak průběžně inovována, to si provozovatelé plynových kotlů pro maneší objekt těžko mohou dovolit. Centrální vytápění také využívá energii z nerecyklovatelného odpadu, který by jinak skončil na skládkách
Praha v rozsahu sítě dálkového vytápění patří ke špičce Evropy, kde je jinak tento trend na vzestupu. Důkazem jsou rozsáhlé investice ve Finsku, Švédsku, Německu či Rakousku. Do rozvoje výrazně investovalo Dánsko, kde je takto vytápěno zhruba 50 % domácností, v Kodani pak více než 90 %.