Jak si v Praze zatopíme? Tepelná čerpadla jsou většinou drahá cesta

Tepelná čerpadla jsou v poslední době, za energetické krize prezentována, a to zejména firmami, které je instalují, jako výhodná alternativa současného způsobu vytápění.

Jaká je ovšem realita?

Proti plynovým kotelnám se v současnosti samozřejmě vyplatí skoro všechno. Ovšem u instalace tepelného čerpadla hraje velkou roli, do jakého objektu jej chcete instalovat. Novostavbu lze tomuto způsobu vytápění přizpůsobit už při jeho projektování, jinak je to u domů ze starší zástavby.

Tepelná čerpadla totiž obvykle dokáží efektivního účinku pokud stačí teplota v otopném systému, tedy v radiátorech kolem 60 stupňů. To je dostatečné, pokud je dům dobře teplotně izolován. U novostaveb to není problém, u většiny stávajících domů je tomu naopak.

Náklady na pořízení tepelných čerpadel by se u starší zástavby mohly podle dostupných odborných studií mohly vrátit zhruba za 8 let. Má to ovšem háček. Budovu by bylo potřeba nejprve důkladně zateplit, což předpokládá další, dodavateli čerpadel neuváděné, náklady v řádu statisíců korun. Návratnost investice se tím zněkolikanásobí.

Další otázkou je, jak vyřešit zateplení domu s ohledem na památkovou péči, pokud jí podléhá.

Variantou těžko může být návrat, či nové pořízení, plynové kotelny. Jak již jsme informovali, vláda naopak chystá financovat z evropských dotací jejich konec. Vzhledem k nejistým dodávkám a cenám plynu.

Naopak podpořen by měl být přechod, eventuelně zachování osvědčeného centrálního dodávání tepla. Tam, kde je to technicky možné, je to zřejmě nejefektivnější a dlouhodobě nejbezpečnější řešení. V jiných lokalitách je potřeba přemýšlet dostatečně dopředu o alternativách - zjevně to není plyn, a nejspíše ani uhelné kotelny...

Doba dává výzvy, snad se s nimi všichni vypořádáme.

Tepelná čerpadla přinášejí problémy a většině se nevyplatí

V souvislosti s rostoucími cenami energií a obavami z nedostatečných dodávek plynu se stále častěji hovoří o možnosti zajistit vytápění v městských bytech pomocí tepelných čerpadel.

Podle odborné studie ČVUT se však vyplatí pouze v případě novostaveb, které se předem tomuto způsobu vytápění konstrukčně přizpůsobí.

Před tímto způsobem vytápění varují i mnozí uživatelé ze zahraničí, kde je tento systém dlouhodobě vyzkoušen. Problémem může být vůbec shoda nájemníků na instalaci, nebo povolení památkářů.

Akademici z ČVUT dospěli k závěru, že ekonomicky se tepelná čerpadla nevyplatí v běžných činžovních domech, nebo v rekonstruovaných objektech v městské zástavbě.

"V rámci rekonstrukcí bytových domů je realizace tepelných čerpadel obecně obtížně prosaditelná, a navíc ekonomika nasazení tepelných čerpadel (a odpojení od CZT) vykazuje vysoké investiční a provozní náklady, zvláště pokud se do nich promítá i reinvestice do technologie po skončení doby životnosti," uvádějí autoři studie.

Dalším problémem je získání souhlasu všech vlastníků bytů v případě existence společenství vlastníků bytových jednotek, zde stačí, aby se k zásahu do konstrukce domu negativně postavil byť jen jeden z majitelů.

U domů v centru, či jiné historicky cenné lokalitě je také nutné získat souhlas památkové péče, který rozhodně není samozřejmostí.

Před použitím tepelného čerpadla varují i zahraniční zkušenosti. "Vyhněte se tepelnému čerpadlu za každou cenu", varuje Paul McDonald z Británie, jehož zkušenosti zveřejnil server

Express.co.uk. Tepelná čerpadla se podle něj prodraží hlavně domům s velkými tepelnými ztrátami.

Podle McDonalda, je ale hlavní problém v tom, že aby došlo k vytopení domácnosti, je nutné, aby tepelné čerpadlo běželo mnohem delší dobu než je tomu u plynového kotle. S tepelným čerpadlem tak trvá vyhřátí domácnosti i několik hodin, oproti tomu plynový kotel dokáže domácnost vyhřát i za půl hodiny díky vyšší teplotě radiátorů. Jak McDonald uvedl, vytopení domácnosti z 12 stupňů na 17 či 18 stupňů trvalo asi 12 hodin. Díky tomu, že tepelné čerpadlo déle ohřívá domácnost, dochází často i k větší spotřebě elektřiny.