Kamna a kotle na uhlí a dřevo mají za dva roky skončit

Jen následující dva by se podle novely zákona, kterou předložilo ministerstvo životního prostřední mohly objevovat nové kotle na tuhá paliva do 300 kilowattů. Od roku 2025 by je totiž v rámci ochrany ovzduší a snižování emisí skleníkových plynů mohl čekat zákaz

Změna zákona, která by přinesla zákaz kamen spalujících pevná fosilní paliva by se od roku 2025 ale měla týkat kotlů, které spalují výhradně uhlí

Ačkoliv nové kotle by se podle zákona nemohly v tuzemsku prodávat, tuzemští výrobci by je mohli alespoň produkovat pro zahraniční odběratele. V rámci novely zákona by měl být v tuzemsku zakázán hlavně prodej koksu, antracitu a hnědého či černého uhlí.

Zákon by ale podle serveru Novinky.cz měl přinést i další změny. Rozšířit by se tak mohly například pravomoce obcí při smogových situacích. Ty by nově mohly omezit či zakázat provoz krbů, kotlů a kamen do 300 kW v případech, kdy je možné je nahradit jiným zdrojem, jež má lepší emisní bilanci. V současnosti mohou obce regulovat pouze dopravu.

Němci končí s jádrem, elektřina zdraží i v Česku

Německo odpojilo své poslední tři jaderné elektrárny. Odstavena byla elektrárna Isar 2 v Bavorsku, Emsland v Dolním Sasku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku. Nahradit je chce především obnovitelnými zdroji, ale také výrobou z uhlí a plynu.

Tento krok s velkou pravděpodobností v budoucnu zvedne ceny elektřiny také v Česku.

To je velmi úzce napojeno na německý energetický trh a od cen na německé burze se odvozují ceny v tuzemsku.

Odpojování německých jaderných elektráren je tak nutno vnímat jako krok, který potenciálně vyvolá tlak na růst cen elektřiny také pro lidi v Česku, shodují se energetičtí analytici.

Pokud budou muset Němci elektřinu dovážet, což je více než pravděpodobné, vyvolá to tlak na růst burzovních cen. Od těch se pak odvíjí cena elektřiny pro české domácnosti a firmy.

Dalším rizikem odklonu Německa od jaderné energetiky je také zvýšené riziko výpadků elektrické sítě. Při větrných a slunečných dnech totiž vzrostou přetoky elektřiny z německých solárních a větrných elektráren přes státy v okolí Německa, což celkově v Evropě zvyšuje pravděpodobnost výpadků elektrické sítě. "Jelikož je západní Evropa elektrickou sítí propojena, riziko blackoutu bude teď vyšší i u nás," tvrdí například jaderný vědec Radek Škoda.

Tepelných čerpadel může být brzy nedostatek. EU chystá zákaz chladiva

Evropská unie projednává návrh, který by měl zakázat používat plyn, který je jako chladivo ve většině tepelných čerpadel, klimatizací a podobných zařízení. Konkrétně jde o takzvané F-plyny, tedy fluorované skleníkové plyny.

Evropští zákonodárci by chtěli omezit využití těchto plynů omezili tak, aby se snížil dopad na klima, který hrozí při případném úniku plynu. Podle odborníků však bude efekt zákazu spíše opačný.

Pokud by totiž došlo k zákazu fluorovaných plynů, byl by to velký problém pro výrobu tepelných čerpadel. Tepelná čerpadla přitom patří v posledních letech mezi hlavní nástroje, které by měl posloužit jako bezemisní náhrada plynových kotlů či kotlů na pevná paliva a vést tak ke snižování emisí.

EU proto tepelná čerpadla podporuje legislativně i dotacemi, ale současně paradoxně pracuje í legislativci pracují na návrhu, který by prodeje tepelných čerpadel mohl drasticky omezit.

Podle německého Sdružení výrobců ventilačních a klimatizačních zařízení by tak schválení navrhovaného zákazu fluorovaných plynů bylo vážným ohrožením zaváděním tepelných čerpadel v příštích letech.

Jinými slovy a jednodušeji, pokud návrh projde, tepelná čerpadla nebudou na trhu v dostatečné míry k dispozici a současně pravděpodobně výrazně zdraží.

Němci nebudou moci kupovat plynové kotle. Čechy to může čekat

Od začátku příštího roku si Němci nebudou moci pořídit kamna a kotle na pevná paliva nebo na topný olej. Omezení se bude týkat i klasických plynových kotlů.

Začátkem ledna totiž začne platit pravidlo, že při pořizování nového vytápěcího zařízení musí alespoň 65 procent jeho spotřeby pocházet z obnovitelných zdrojů energie.

To uvedené zdroje samozřejmě nesplňují a za obnovitelný zdroj není pokládán ani zemní plyn.

Je velká pravděpodobnost, že opatření Německa, jako nejsilnější evropské ekonomiky budou znamenat tlak i na ostatní země EU včetně České republiky.

V Německu je přitom plynovými kotly vytápěna zhruba každá druhá domácnost. Hodně se používá také topný olej.

Už nyní mnozí přecházejí na tepelná čerpadla, ovšem ta jsou několikanásobně dražší než běžný plynový kotel.

Koupí Praha za miliardu poštu v Jindřišské?

Česká pošta se chystá v Praze zrušit 35 ze 106 poboček, tedy zhruba třetinu. Například v Praze 3 by měl zůstat pouze jediná – v Olšanské ulici.

Pošta má také v úmyslu prodat svou hlavní historickou renesanční budovu v Jindřišské ulici z roku 1873. Jednat o tom má ještě tento měsíc dozorčí rada podniku. Odhadovaná cena je více než jedna miliarda korun.

Prvním zájemcem, s kterým hodlá pošta jednat je Hlavní město Praha.

Podle mluvčího pošty Matyáše Vitíka by v případě odmítnutí ze strany města následoval prodej formou elektronické aukce.

Vedení Prahy má však podle radního Adama Zábranského (Piráti) zájem s Českou poštou jednat. Obě strany podle jeho úterního vyjádření vytvoří pracovní skupinu, která bude prodej řešit. Jak by hodlalo město s budovou následně nakládat, magistrát zatím neuvedl.

Pošta se letos kvůli špatnému hospodářskému stavu rozhodla od července zrušit v celé zemi 300 poboček.

Budova v Jindřišské byla v roce1998 byla prohlášena za kulturní památku a nyní sídlí ředitelství České pošty. 

Železniční most – všichni znají správné řešení 

Železniční most je pražská dominanta a pokud jej budeme měnit za jinou konstrukci, tak zcela ztratí svůj ráz. Navrhovaná konstrukce je ohyzdná! Ano, i takové hlasy zaznívaly, když vylo rozhodnuto o nahrazení původního mostu německé společnosti Harkort z Duisburgu, tedy firmy dnes známé jako DEMAG. Ale i tehdy nakonec převládly hlasy, které upřednostňovaly nový dvoukolejný most, před původním (skoro třicet let starým mostem).

A stejná situace je tu dnes. Společenská potřeba možností využití náplavek, jako veřejného prostranství k užitku, zábavě a trávení volného času je více než aktuální. Proto bylo na úrovni SŽDC rozhodnuto nahrazení stávající konstrukce novým mostem, který bude více naplňovat potřeby Pražanů. No nezní to hezky? Ale zase je to blud. Pochopitelně drahám je blaho Pražanů zcela u … jedno. Hlavním důvodem je budování nové kapacitní trati (stejně, jako tomu bylo v roce 1900) a nutno dodat, že to je i oficiální důvod uváděny na stránkách novymostvyton.cz .

Rozdmýchaná diskuse o podobě mostu už je pak pouze kouřovou clonou, která má zamlžit možné další otázky a ponechává prostor pouze pro diskuse o podobě mostu. Zásadnější otázkou by bylo, zdali při plánování nových tratí by neměla železnice úplně zmizet z povrchu, nebo se posunout mimo centrum města. Tento návrh tu a tam zazní, ale je vždy smeten ze stolu s poukazem na nutnost nalezení rychlého řešení.

Za zcela kacířskou myšlenku by pak bylo převedení železnice do systému tunelů a ponechání náplavky bez hlučného mostu s železniční tratí. Pokud by se stávající konstrukce využila pouze pro pěší, tak by mohla vesele dalších 100 let sloužit jako spojovací most a krásné místo pro focení hradu za východu slunce. Správa železnic uvádí, že důvodem je navýšení počtu projíždějících vlaků ze stávajících 300 za den na více než 500 po roce 2035.

A proč je vítězný návrh betonové monstrum? No ze stejného důvodu, jako byl původní most ocelový. Jedná se o doklad doby. V rámci svého vývoje má společnost vždy své technické meze a své lobbistické skupiny. Zatímco kolem roku 1900 panovala důvěra v ocelové konstrukce a existovaly dodavatelsko-spotřebitelské vazby mezi továrníky a projektanty, tak dnes je tomu jinak. Beton je naší modlou a tak se betonárny předhánějí, aby již do studentů architektury dostaly co nejvíce informací o prospěšnosti betonu. Za takový doklad považuji například velmi moderní stěny z hlazeného, nebo surového betonu – za mě žádná nádhera, ale architekti, jako by to svorně milovali.

A proto je výsledná varianta mostu betonová, protože společnost je nyní na betonové konstrukce zvyklá a vztahy mezi objednateli a dodavateli jsou nastaveny "správně". Je až s podivem, jak se vítězný návrh podobá Trojskému mostu a možná se dočkáme i stejné dodavatelské firmy.

Chce se mi jen povzdechnout, jaké to má Paříž štěstí, že byla Eiffelova věž postavena kolem roku 1900 – tedy v době obdivy ocelových konstrukcí, neboť dnes by pravděpodobně vypadala spíše jako štít Emauzy.

SMS jízda pokračuje 

Před nějakou dobou jsme psali o tom, jak je pražská MHD drahá a že Dopravní podnik hl. m. Prahy a.s. razí prapodivnou politiku drahých elektronických jízdenek, aby mohl preferovat nesmyslně drahé terminály. Prostě zatímco Vaše banka předpokládá, že máte mobilní telefon a všichni se snaží jít cestou minimalizace "papírové dokumentace", tak dopravní podnik bude tisknout jízdenku za každou platbu kartou, Udržovat předtištěné lístky i automaty na lístky s různým stupněm zabezpečení holografickými prvky atd.

Skoro to celé nedávalo smysl, až do zveřejnění informace, že další zakázku na správu SMS jízdenek v letech 2023 – 2026 získala opět stejná společnost (Globdata – dříve Erika) a to za MAXIMÁLNÍ CENU, tedy dvě stě milionů korun, dokonce byla jediná, která se do tendru přihlásila.

Srovnávat Prahu s Berlínem, Mnichovem nebo Londýnem nemá cenu, prostě jdeme vlastní cestou "kluci sobě". Ale jak se říká: Psy štěkají, ale karavana jde dál.

Asi by se nemohlo stát nic horšího, než kdyby se konečně dopravní podnik začal chovat ekonomicky a myslel skutečně na efektivitu vynaložených finančních prostředků. Pražané si mezi tím mohou hrát na úspory v městském rozpočtu omezováním nepotřebných aktivit v kapitolách rozpočtu hlavního města.

Jezírko na Letné – bahňák! 

Od poloviny minulého roku můžeme slýchat o krásném počinu Prahy – vybudování Jezírka na Letné. Jedná se další skutečný evropský unikát, protože to není jen tak nějaké jezírko. Stálo Prahu přes 16 mil. Kč a je napájeno z Rudolfovy štoly.

Vlastně je to takový biotop, bez přítoku, bez odtoku. Jako biotop je ideální pro koupání psů, rojení komárů a ukládání kalu, která bude muset někdo likvidovat. Asi hlavní výhodou, je jeho zcela umělé napajedlo – výše uvedená Rudolfova štola, tedy opět technické unikum – založené na čerpání velkého množství vody do kopce. Vlastně by se tento počin dal nazvat fontánou bez extravagantních prvků. Takový architektonický minimalismus za cenu odpovídající celospolečenské hodnotě.

Máme tedy v Praze další vodní prvek, který bude pravidelně polykat peníze na údržbu Letné. Ale abychom uvedli též něco pozitivního, tak jak víme, vodovody v okolí Letné (a dále v Dejvicích vůbec) patří mezi ty s horší pověstí a mají velké uniky. Lze tak tento prvek vnímat jako požární nádrž, tedy alespoň za předpokladu, že bude hořet něco přímo nahoře na Letné a hasičům se nevyplatí jezdit pro vodu o kousek dál, přímo do Vltavy.

Magistrát uvádí, že daná plocha je součástí boje proti suchu a měl by souviset s Klimatickým plánem zveřejněným v roce 2021. Marně se nachází důvod budování minimalistické fontány za účel moje proti suchu. Skoro to vypadá jako úvaha – pokud bude málo vody, tak mi jsme si nějakou schovali na Letnou…

Upřímně, Praha vlastní vyšší desítky rybníků, dále pár desítek retenčních nádrží a pokud má dělat něco proti suchu, pak je to efektivní zapojení stávajících vodních ploch – logicky zapojených do říčního systému, s přirozeným nátokem a kultivace ploch v jejich okolí, ale vyhodit více než 10 mil. Kč za "jezírko na Letné" je zhůvěřilost, bez hlubšího koncepčního rozmyslu.