SPOLEK PRO KRÁSNOU A ZDRAVOU PRAHU

Pro ochranu zdraví našich dětí

Kam se v Praze ztrácí miliony - billboardy, obrazovky...

Praha prodělala na základě smlouvy se společností JCDecaux o používání billboardů v přístřešcích na zastávkách MHD minimálně 180 milionů korun. Tvrdí to alespoň server Kverulant.org. O další miliony město přišlo při nákupu osmatřiceti obrazovek infosystému na zastávky a do stanic metra.

V prosinci roku 2008 uzavřel magistrát dodatek smlouvy s firmou JCDecaux, která tehdy byla společným podnikem JCDecaux a české billboardové společnosti BigBoard. Podnik se zavázal přidat ke stávajícím 600 dalších 300 nových čekáren MHD a 50 kontejnerů na tříděný odpad. JCDecaux také garantoval, že bude Praze platit nejméně 9 milionů ročně a přidal magistrátu možnost zadarmo používat jednu stranu každého billboardu. Tehdejší náměstek primátora Pavel Klega tehdy tvrdil, že Praha tak získá za dobu trvání dodatku celkem 358 milionů korun, to by bylo 28,6 milionu ročně.

Kverulant.org ovšem tvrdí, že JCDecaux platil magistrátu skoro třikrát méně, jen asi 10 až 12 milionů korun ročně.

Smlouva mezi Prahou a firmou skončila v roce 2022 a začala demontáž jednotlivých billboardů. Do konce třetího čtvrtletí roku 2022 však bylo odstraněno pouhých 11 billboardů z 350, jejichž plochu by jinak město mohlo využívat, či pronajímat.

Na konci roku 2022 Kverulant údajně zjistil, že místo Klegou uváděných 358 milionů korun dostala Praha od roku 2009 celkem jen 178 milionů korun. Praha tak přišla nejméně o zmíněných 180 milionů korun.

Drahé obrazovky

Městem provozovaný dopravní podnik (DPP) také nakoupil za bezmála 11 milionů korun osmatřicet obrazovek v novém infosystému na zastávky a do stanic metra.

Jedna obrazovka tak vyšla DPP přibližně na 290 tisíc korun. Ropid, městská organizace, která plánuje pražskou MHD, za podobné obrazovky platil dodavateli jen 150 tisíc korun za jednu. Smlouvu o dodávce obrazovek navíc DPP uzavřel s firmou Xanthus Servisní a.s., která je vyšetřována v rámci kauzy Dozimetr bez výběrového řízení.

Na letiště pojedou trolejbusy, za 350 milionů

Místo autobusů mají na ruzyňské letiště od metra na Veleslavíně jezdit za necelé dva roky místo autobusů trolejbusy.

Dopravní podnik již oznámil, že stavba trolejbusové trati pro linku 119 začne ještě tento měsíc a plánována je na 15 měsíců. Zakázku za celkem na 354,5 milionu korun získala společnost Elektrizace železnic Praha (EŽP).

Troleje povedou na zhruba polovinou trasy zmíněné linky, na zbytku si budou muset trolejbusy vystačit s pohonem na baterie. Trolejové vedení bude začínat ve stávajícím autobusovém terminálu Nádraží Veleslavín, povede Evropskou ulicí a dále ulicí K Letišti, kde bude ukončeno před kruhovým objezdem u Terminálu 3. 

Dopravní podnik vybuduje celkem 11,6 kilometrů trolejového vedení, kromě toho ale také nabíjecí místa v autobusovém obratišti Letiště Václava Havla Praha a v garáži Řepy, kde budou trolejbusy parkovat. 

(Ne)štěstí - Praha je pozadu s fotovoltaikou!

Nová modla, která má plně nahradit závislost na uhlí z Polska a jaderných tyčích z Ruska. Celá republika zbrojí fotovoltaickými panely a Praha je pozadu. Společnosti, který se zabývají montáží fotovoltaických panelů si stěžují na překážky, které jim kladou památkáři a zbytečná regulace velikosti jednotlivých fotovoltaických polí. Tak se dá shrnout, jak nahlíží na tristní nedostatek fotovoltaických panelů v Praze část obyvatel hlavního města.

Ale existuje i druhý pohled. Fotovoltaický panel rozhodně není střešním prvkem, který by v letních měsících pomohl schladit přehřáté město a spíše přispívá k umocňování efektu tepelných ostrovů. Pokud by Praha měla něco podporovat, pak to jsou zelené střechy, případně využívání materiálů a konstrukcí, které mají potenciál alespoň nezhoršovat klimatickou situaci velkoměsta.

Dalším neopomenutelným aspektem je vytvoření závislosti na Číně a dalších zemích východní Asie. Někdo může namítnout, že dovážíme i panely z Německa, Nizozemska a dalších západních zemí, ale v případě výpadku čínské produkce (která dnes tvoří více 70 % montovaných panelů) budou řešit stejné problémy i západní státy.

A tak můžeme znovu řešit starou známou otázku: Čím topit? Nečekejte nový recept. Vraťme se prosím k původnímu plánu diverzifikovaného portfolia. Základ musí tvořit centrální zdroje, které mají snadno regulovatelné a kontrolovatelné imisní limity, doplněné lokálním, čistým způsobem založeným na elektrických spotřebičích tam, kde zavádění rozvodů od teplárny nedává smysl.

To je recept na dalších 10 let. Není vhodné pokrýt Prahu ve větší míře solárními panely, tam kde by dávali smysl, se doposud vůbec nepoužívají - např. zastřešení parkovišť u nákupních center - ochladí se vozidla návštěvníků a plochy jsou více než dostatečné. Naopak využívání továrních a skladovacích hal je dalším velmi těžko ovlivnitelným prvkem, který ve svém důsledku nepřináší nic jiného než peněžní zisk majiteli takové plochy. Efekt pro město, jako celek, je spíše negativní.

Nehledejme nová řešení tam, kde máme funkční systém

Můžete mít výhrady k centrálnímu zásobování teplem, ať již z pohledu ekonomické náročnosti udržování takového systému, tak i z pohledu využití páry jako media. Ale přiznejme si, všechna ostatní řešení mají více negativ. Nemusíte milovat Malešickou spalovnu, ani jiná zařízení dodávající teplo do města, ale ve finále budete muset uznat, že se jedná o funkční, ekologicky přijatelný systém.

za Spolek pro krásnou a zdravou Prahu

Zdeněk Třískala

Medellin a Praha si jsou podobné více než si myslíte!

Nebudeme se bavit o tom, že město funguje na principu uzavřené mafiánské skupiny jedinců, kteří ovládají všechna hlavní rozhodnutí radnice - utajený kartel. Zapomeneme na tuto špatnou paralelu s kolumbijským městem, které ovládal Pablo Escobar a nebudeme se pokoušet uvádět jméno našeho pažského "Don Pabla". Budeme se věnovat pozitivnějším věcem!

Již několik let jsme zásobování informacemi, že Praha bude mít v rámci městské hromadné dopravy lanovku mezi Bohnicemi a Dejvicemi. Medellin byl právě prvním městem na světě, které v roce 2004 plně integrovalo lanovku do systému MHD. Následně nastal boom, kdy se různí světoví architekti začali zabývat možnostmi zapojení lanovky do plnohodnotného, velkokapacitního provozu městské hromadné dopravy. Asi v té době též začaly první myšlenky, že bychom se mohli zabývat využitím podobného systému v Praze. Spojení Dejvic a Bohnic se přímo nabízí. Navíc mezizastávka v Troji u ZOO je více než geniální tah! Vyřeší se tím hned několik věcí najednou.

Primárně lanovka umožní obyvatelů Bohnic vážně uvažovat o práci v Dejvicích a dostat se do práce za méně než dvacet minut. Sekundárně se povede odlehčit těm přeplněným parkovištím kolem ZOO a umožnit Pražanům vyrazit na výlet čistě městkou hromadnou dopravou bez nutnosti 4x přestupovat a čekat na autobusy, které se také účastní dopravní zácpy kolem ZOO o víkendech. Ale v neposlední řadě někdo našel řešení, které je levnější než budování tunelů a komplikovaných tramvajových tratí.

Můžeme tedy jen doufat, že se plán nezvrhne. Pokud to kolumbijské město dokázalo již v roce 2004, tak věříme, že se to může povést i v Praze, o dvacet let později.

za Spolek pro krásnou a zdravou Prahu

Zdeněk Třískala

Pojďme na to od podlahy 

O legendární tramvaji T3 bylo toho napsáno již hodně. Z pohledu počtu vyrobených kusů je tato tramvaj fenoménem nejenom u nás, jezdí v mnoha zemích, zejména na východ od nás.

Pražanům tyto tramvaje slouží již více než 60 let. V různých modifikacích a modernizovaných verzích je vídáme v pražských ulicích dodnes a nutno říct, že jsou stále velice populární nejenom pro svůj tradiční dizajn.

Přiznejme si však, že nastupování či vystupování do/z těchto tramvají je nejenom vysoce nekomfortní (zejména pro starší lidi či maminky s kočárkem), ale může to být i předpokladem nepříjemného úrazu. Tramvaje z 60. let zkrátka a dobře nemohou vyhovět dnešním požadavkům na komfort a bezpečnost cestujících v prostředcích MHD.

I proto je dobře, že pražský dopravní podnik v dubnu letošního roku podepsal rámcovou smlouvu na rekonstrukci 65 ks tradičních tramvají typu T3 na nízkopodlažní variantu (T3R.PLF) s předpokládanými náklady cca 400 mil. Kč.

Nezbývá než doufat, že plánovaná rekonstrukce starých "tétrojek" proběhne co nejrychleji a nijak ji nezbrzdí ani současná nepříznivá ekonomická situace. Praha si tradiční a hezké tramvaje rozhodně zaslouží a uživatelé její hromadné dopravy si zaslouží modernizované nízkopodlažní tramvaje pro větší komfort a bezpečí.

Parkovacích míst má vznikat méně. Byty prý tak budou levnější, tvrdí magistrát

S výstavbou nových obytných domů nebo rekonstrukcí těch stávajících by paradoxně mohlo v Praze dojít ke snížení počtu parkovacích míst pro starousedlíky.

Odcházející rada hlavního města na svém posledním zasedání totiž schválila nový návrh Pražských stavebních předpisů (PSP), pokud by byl tento návrh přijat, nemuseli by developeři zachovávat dříve stanovené minimum parkovacích míst a jejich počet by tak závisel více na investorovi. Pokud nově příchozí obyvatelé nebudou mít k dispozici také nová parkovací místa nejspíše jim nezbude než hledat místa pro svá auta tam, kde nyní parkují obyvatelé dosavadní. Magistrát návrh zdůvodňuje tím, že omezení povinnosti budovat parkovací místa při výstavbě, sníží to cenu bytů a tím vzroste jejich dostupnost.

Minimální limit pro parkovací místa má být v různých částech Prahy odlišný, podle dostupnosti veřejné dopravy, ovšem vždy nižší než v současnosti.

Nyní se mají k návrhu vyjádřit městské části a definitivně by jej muselo potvrdit nové vedení města.

Nic samozřejmě nebrání tomu, aby se k návrhu vyjadřovali i samotní Pražané. Jaký by byl váš názor?

Proč jsou zastávky pro Prahu tak drahé? 

V jednom z minulých příspěvků jsme se věnovali novému řešení zastávek pro celé hlavní město. Objem zakázky je astronomický, výsledek nejasný a práce postupují pomalu. Když už se musíme smířit s černými zastávkami, tak jsme se blíže podívali na cenu.

Při hledání podkladů jsme si uvědomili, jak by bylo asi vhodné postupovat, pokud by někdo chtěl vyhrát designovou soutěž a vydělat hodně peněz.

1. Navrhnout design, který bude rezonovat s akademickou obcí a přinese věhlas.

2. Připravit si takové řešení, které budeme schopni dodávat za rozumné peníze

3. Dopředu si připravit, jak postupovat, aby se moc neutratilo a hodně zbylo.

Nejedná se o sofistikovaný přístup, ale těchto jednoduchých "obchodů" typu "má dáti, dal" jsme v souvislosti s dopravním podnikem, svědky poslední dobou poměrně často.

Zjistili jsme, že česká společnost Hobbytec (sídlící ve Všenorech) umí dodávat velmi podobné zastávky (těm výherním) za velmi rozumnou cenu. Konkrétně za 156 tis. Kč včetně montáže. To je cena uvedená na internetových stránkách společnosti, bez započtení jakékoliv množstevní slevy. Když vezmeme v úvahu, že zastávky pro hlavní město se budou dodávat za cenu přes 300 000 Kč a ještě k tomu navíc musíme připočítat přípravné práce a instalaci za cca 100 tis. Kč, pak je výsledná cena astronomická! Skoro by se dalo říci, že to vychází na takových 10 tis. EUR "bokem" na každé zastávce. Pokud si toto číslo vynásobíme počtem sedmi set zastávek, pak docházíme k sumě 7 mil. EUR, nebo 170 milionů Kč.

Pokud bychom měli na celé věci hledat pozitiva, tak snad jen to, že až se jednou začne v Praze nakupovat za odpovídající ceny, tak bude dostatek financí na levné jízdné a další výdobytky moderního města, a to de facto bez nutnosti navyšovat výdaje. Prahu teď ovládne nová suita, a tak doufejme, že si posvítí na výdaje a asi je upřímně jedno, v jaké kapitole. Prozatím by mohla začít řešit tender na reklamní plochy, aby bylo z čeho ty nové zastávky udržovat a uklízet. Závěrem mi dovolte, abych se omluvil za tón příspěvku a jeho ironický obsah, ale při pročítání souvisejících dokumentů na mě padá hluboká skepse. Pokud za celou akcí stáli radní z minulého volebního období, bude potěšující, pokud se na celou věc nové zastupitelstvo podívá znovu.

 

Podsedák do každé rodiny!

Neplodnost v důsledku války na Ukrajině?

Nebudeme tady rozvíjet žádné konspirační teorie o jaderných zbraních. Ale samotné dopady mohou být stejně zdrcující. Stávající požadavky na snížení teplot na pracovištích a ve školách nejvíce dopadají na děti, hlavně naše dcery jsou ohroženou skupinou.

Důvodem jsou dřevěné, nepolstrované sedáky školních židlí. Tyto musí zvládnout 100 000 cyklů užití, což znamená, že je pramalá šance na polstrované podsedáky u školního nábytku. Dokud seděly děti ve škole v odpovídajících teplotních podmínkách, bylo to jedno. Situace se však změnila, a i vaše dcera může být ohrožena zánětlivým onemocněním "ženských partií", kterému prochladnutí při sezení ve škole moc nepomůže.

Pochopitelně se budou množit i případy prochladnutí v zaměstnání, ale každý dospělý by se měl chovat tak, aby si zajistil teplotní komfort. Děti toho schopné nejsou, nemohou se během hodiny protáhnou, dojít si ke kopírce nebo do kantýny na čaj, když je jim prostě zima.

Současná finanční situace nutí školy, aby teplotu snižovaly, i sami zřizovatelé se budou snažit hledat úspory, kde jen to půjde. V některých školách je šetření již realitou a lze očekávat obecné snížení teplot ve všech místech, kde se děti pohybují. Apelujeme na Vás, jako na zodpovědné rodiče, abyste dcerám vysvětlili případná zdravotní rizika takového nenápadného prochladnutí a pokusili se minimalizovat následky současné krize. Záněty vaječníků jsou sice infekčním onemocněním, které nevzniká z nachlazení, ale právě nachlazení může mít nepříznivý vliv na průběh onemocnění.

Řešením je podsedák! Ano, toto řešení za pár korun, by mělo stačit, abyste svým dětem pomohli zvládat tepelný nekomfort během vyučování. Sice se nabízí i jiná řešení, jako například "Jägerovo spodní prádlo". Upřímně, kdo z nás dokáže přesvědčit pubertální dceru, aby odhodila módní oblečení a vyrazila do školy "nabalená jako pumpa". Až si za patnáct let budeme lámat hlavu, proč má tolik děvčat problémy otěhotnět, měli bychom se podívat zpátky a vzpomenout si: "Ahá, to jsou ta děvčata, co nám kdysi na přelomu let 22 a 23 prochladla ve škole."

Spolek se zabývá všemi oblastmi života ve městě, které mohou mít vliv na zdraví a pohodu obyvatel