SPOLEK PRO KRÁSNOU A ZDRAVOU PRAHU

Pro ochranu zdraví našich dětí

Trapný vtip? Přemalovaného orloje si všímají i britská média

Jedna z nejznámějších pražských památek - orloj na Staroměstském náměstí byl přemalován a po celé čtyři roky si toho prakticky nikdo nevšiml. O nové, pro mnohé skandální, podobě kalendária na orloji informují dokonce i světová média. Podle názoru členů Spolku není problém možná recese ze strany výtvarníka, ale opakující se zahrávání si s pověstí a obrazem našeho města, která se netýká jen samotného orloje.

Stížnost kvůli problematickému předělání kalendária podal týden člen Klubu Za starou Prahu Milan Patka s tím, že některé postavy na obnovené desce se od Mánesova originálu výrazně liší.

Novou kopii vytvořil akademický malíř a restaurátor Stanislav Jirčík, a ten některé obrazy vytvořené v roce 1866 Josefem Mánesem předělal zcela podle svého. Jeho kopie vznikla již v roce 2018, bez větší pozornosti veřejnosti. Magistrát Jirčíkovu práci tehdy jako majitel orloje převzal a uvádí, že finální vzhled orloje při opravách kromě památkářů konzultoval i s dalšími odbornými institucemi a odbornou veřejností. Celá oprava věže stála zhruba 61 milionů korun bez DPH, z čehož orloje se týkalo přibližně deset milionů korun

Jirčík například některé ženské postavy vyměnil za mužské a naopak, nebo změnil účesy či výrazy tváře.

Sám výtvarník k tomu pro Deník N, který na celou kauzu upozornil jako první, uvedl: "Špatně odvedená práce to není, pánové. Samozřejmě jiný kopista by to mohl udělat jinak. Ale podle toho, jak jsem to dílo prožil já, rozhodl jsem se takto". Samotného ho prý ovšem překvapilo, že si změny několik let nikdo nevšiml.

Celé kauzy si všímá například také článek britského deníku The Guardian, který, že jedna z nejslavnějších pražských památek se stala předmětem trapného sporu o míře amatérismu při restaurování jeho kalendária s tím, že se možná jednalo o umělcův pokus o vtip.

Stížností se má nyní zabývat památková inspekce ministerstva kultury, která si vyžádala podklady od pražského magistrátu, jemuž orloj patří, a Národního památkového ústavu.

"Rekonstrukce orloje byla dokončena v roce 2018, tedy za minulého politického vedení Prahy. Současná podoba je skutečně triviální. Po základní analýze situace budeme požadovat prověření možnosti předělání díla," řekl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha sobě).

Originál Mánesova kalendária je umístěn v Muzeu města Prahy. Od roku 1882 na orloji visely kopie díla. Podle Národního památkového ústavu je kopie kalendária sice nezdařilá, ale stále jde o kopii, kterou lze kdykoli nahradit.

Podoba orloje ovšem není jediným problémem, který ruší atmosféru a užívání Staroměstského náměstí. Je sice důležité, jak orloj vypadá, ale bylo by také dobré, kdyby bylo odkud se na něj dívat. Náměstí mají mít v rámci historického města, podle našeho názoru podobu veřejného prostranství. Mezi tím přitom ovšem pomalu utichá spor podobě předzahrádek, které obsadily nemalou část náměstí.

Spor, jenž se táhne téměř celé volební období, vedou podnikatelé o výpovědi, které město dalo některým provozovatelům zahrádek v historicky nejcennějších lokalitách hlavního města. Restauratéři se bouří zejména proti způsobu, jakým magistrát v minulosti i nyní postupuje. Magistrát tedy zjevně nemá představu, kde a jak by měl být v centru města historický prostor zabírán.

Výměna zastávek - jde to zjevně i jinak

Mezi našimi členy, příznivci a čtenáři budí značné, převážně negativní emoce plánovaná výměna přístřešků na zastávkách MHD za nové, které mají být místo tradiční červenožlutého provedení v černé barvě a Prahu má celá akce přijít na 110 milionů korun.

Zatím se zdá, že magistrát a jemu podřízené instituce výměnu nezvládají. Jak jsme již psali dříve, podle zkušenosti čtenářů i našich, zatím spíše dosavadní přístřešky pouze mizí a nové většinou potom chybí.

Naši členové upozorňují také upozorňují, jak řeší podobnou infrastrukturu MHD jinde. Příkladem může být třeba španělská Malaga, jak dokládají přiložené fotografie. Zde jsou nové přístřešky vyrobeny převážně z nerezové oceli, což sice může být o něco dražší v pořizovacích nákladech, ale rapidně se sníží náklady na údržbu a o mnoho se prodlouží jejich životnost. Vzhledem ke zmíněné částce, kterou hodlá Praha na výměnu vynaložit a jež budí silné podezření z předražení zakázky, by podobná cesta stála minimálně za úvahu. Estetické srovnání obou provedení necháváme bez komentáře.

Hrozí Praze opět komíny s kouřem z uhlí? Plyn může být problém

Hlavní dodavatel plynu v Praze, Pražská plynárenská (PP) má zřejmě stále větší problémy. Shání peníze na nákup plynu a tlačí zákazníky k vyšším cenám. Budou se Pražané vracet k vytápění neekologickými pevnými palivy?

Pražští zastupitelé schválili PP půjčku ve výši dvou miliard korun z městského rozpočtu, za další miliardové půjčky se město zaručí u bank. Firma totiž musela od města žádat o úvěr na nákup plynu na další zimu. Půjčka je podmíněna auditem hospodaření společnosti.

PP se snaží získat peníze na nákup drahého plynu jehož cena v budoucnosti je více než nevyzpytatelná, i jinými způsoby. Podle serveru Novinky.cz rozesílá některým zákazníkům dopis, v němž vyzývá k jednání změně stávající smlouvě, kde mají odběratelé zafixovanou cenu. Dopis přitom může pro laiky vyznívat tak, že je nutné smlouvu změnit, protože PP zmiňuje občanský zákoník, na jehož základě chce s klienty jednat. Jde však ve skutečnosti jen o návrh, který lze odmítnout.

Společnost v dopise odběratele také informuje, že se změnou smlouvy lze zajistit i dodávky na další období. A snaží se zákazníky motivovat k přechodu na dražší smlouvu varováním, že "na trhu s energiemi se již projevuje určitá nouze o nabídky dodávek". 

Topení plynem se opět prodraží. Pražská plynárenská zvedá ceny až o 50 procent

Finanční problémy Pražské plynárenské, kvůli kterým žádá o miliardové úvěry, pocítí přímo i její zákazníci. Od 1. června si někteří zákazníci připlatí za plyn v průměru dalších o 39 procent.

Podle deníku Právo a serveru Novinky.cz společnost v těchto dnech rozesílá klientům nové ceníky a z nich vyplývá, že domácnost v rodinném domě, která plynem ohřívá vodu, vaří i topí, si oproti novým dubnovým cenám za samotný plyn připlatí 50 procent navíc.

Zdražení představuje problém i pro zákazníky, kterým dobíhá v dohledné době fixace. Novou totiž Pražská plynárenská nedovoluje v současnosti zřídit, lidé tak budou muset platit plnou cenu. Z ceníků zmizely také jakékoliv slevy za věrnost a podobná cenová zvýhodnění.

Pražská plynárenská zdražení zdůvodňuje situací na trhu s plynem a tvrdí, že se zvýšením cen čekala na konec topné sezóny. Zdražení by totiž nejvíce pocítili uživatelé lokálního plynového vytápění. Ti jsou, narozdíl od odběratelů centrálně vyráběného tepla, na momentální ceně plynu nejvíce závislí.

Pražská plynárenská potřebuje šest miliard. Praha chce půjčit dvě. Budoucnost plynu je nejistá

Městští radní schválili úvěr ve výši dvě miliardy korun pro Pražskou plynárenskou, aby mohla nakoupit plyn na další zimu. Podle informací serveru Seznam Zprávy potřebuje firma vlastněná městem, aby nadále bezproblémově fungovala, získat celkem šest miliard korun. Bez těchto peněz by podle podniku vlastněného Prahou bylo ohrožené jeho fungování jako dodavatele energií poslední instance.

O úvěru budou v nejbližších týdnech rozhodovat definitivně pražští zastupitelé. V zastupitelstvu mají ovšem strany zastoupené v radě města většinu.

Podle informací Pražské plynárenské vzrostly ceny zemního plynu meziročně desetinásobně a výrazně vyšší jsou i další náklady, jako jsou garance u operátora trhu OTE. Zajištění zásob plynu pro další zimní období tak bude výrazně dražší.

Rada v úterý 19. dubna rovněž schválila schválili i patronátní prohlášení, což je forma vyjádření podpory ze strany majitele ve vztahu k bankám, od kterých chce firma získat úvěry a zbývající částku.

Pražané tak zaplatí prostřednictvím daní drahé lokální vytápění plynem bez ohledu na to, zda jej sami používají. Jeho budoucnost je navíc nejen v Česku zjevně značně nejistá. Například předseda britské Národní komise pro infrastrukturu předpokládá úplný zákaz plynových kotlů, aby lidé přešli na jiné zdroje, jako jsou tepelná čerpadla a podobně. Vzhledem k situaci na energetickém trhu hovoří o plynových kotlích jako o "černé ovci vytápění". Je více než pravděpodobné, že postup většiny západních zemí bude podobný.

Jako nejstabilnější se tedy stále jeví systém centrálního vytápění, kdy velcí dodavatelé tepla mají možnost měnit zdroje paliva, jako je třeba biomasa, spalování odpadu, uhlí, nebo si zajistit výhodnější ceny.

Výměna zastávek začala, výsledek zatím je, že lavičky chybí

Jak jsme již informovali, magistrál zahájil koncem minulého roku výměnu přístřešků na zastávkách MHD za nové. Ty mají být místo tradiční červenožlutého provedení v černé barvě a Prahu má celá akce přijít na 110 milionů korun. Za tím se však zdá, že celý plán poněkud drhne. Jak dokládá snímek tweetu jednoho z Pražanů a zkušenosti mnohých dalších původní traniční zastávky včetně přístřešků mizí a nové mnohde chybí. Znamená to, že magistrátu na pohodlí cestujících nezáleží, nebo to prostě nezvládá?

Praha se bojí růstu cen a žádá o pomoc vládu. Centrální teplo se drží

Praha a Pražská plynárenská se bojí kolapsu dalších dodavatelů plynu a tím i skokového růstu cen. Již se proto obrátily dopisem na vládu, aby situaci řešila. Pod dopisem jsou podepsáni například primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a šéf Pražské plynárenské Martin Pacovský.

"Obracíme se na Vás se znepokojením ohledně mimořádné situace na trhu s plynem, kdy v jednotkách dnů hrozí ztráta možnosti dodávat plyn u vícero obchodníků s plynem," stojí v dopise.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží situaci řešit na úrovni EU, když prosazuje společné unijní nákupy zemního plynu, jehož dodávky jsou ohroženy zejména situací na Ukrajině a ruskou agresí proti této zemi.

Pád dodavatelů a další případný skokový růst by mimo jiné zasáhl i provozovatele lokálních plynových kotelen a majitele domácích kotlů. Na ty už rostoucí ceny doléhají, zvyšování cen centrálních zdrojů vytápění je naopak zatím minimální. Pokud došlo k citelnějšímu zvýšení, jednalo se o menší města, kde dodavatel neměl možnost se ve větším objemu zabezpečit.

Jak uvedl v nedávném rozhovoru pro deník Právo předseda Teplárenského sdružení Martin Hájek, dlouhodobější stabilita cen z těchto zdrojů je dána mimo jiné i tím, že velcí výrobci nakupují plyn na dlouhé období dopředu za pevně sjednané ceny a dokáží tak překlenout, narozdíl od malých odběratelů masivní výkyvy na trhu s plynem. 

Stojíme za Ukrajinou, jsme proti válce!

Spolek pro krásnou a zdravou Prahu a všichni jeho členové jsou solidární s Ukrajinou a zejména jejími obránci před neomluvitelnou a neospravedlnitelnou ruskou agresí. Podporujeme veškeré kroky našich institucí, které mohou statečné Ukrajině a jejím občanům pomoci.

 

Spolek se zabývá všemi oblastmi života ve městě, které mohou mít vliv na zdraví a pohodu obyvatel